Jako záchranářka jsem strach v očích rodičů viděla. Až jako maminka jsem to skutečně pochopila...

Jmenuji se Kristýna Šebková a jsem původní profesí zdravotnický záchranář :D spíše tedy záchranářka, ale především jsem momentálně maminka dvou dětí na rodičovské dovolené. 
 
Od té doby, co se mi narodilo moje první dítě, jsem se zapsala do klubu „věčně vyděšených.“ Jestli máte děti, určitě víte, o čem mluvím, a jestli děti nemáte a teprve je čekáte, tak nezoufejte, brzy se
v klubu potkáme. Je to takový ten normální šílený strach, co s Vámi začne bydlet, když se Vám narodí děti.
 

To, že znám zásady první pomoci, neznamená, že se o své děti nebojím. Bojím se o ně, ale mám jednu velkou výhodu. Když se něco opravdu stane, dokážu zachovat chladnou hlavu a zasáhnout.

Dokážu posoudit situaci, zda je na místě volat záchranku, jít k lékaři, nebo vše zvládnout z pohodlí domova.

Pamatuji si, když na mě na sociálních sítích vyskočila fotka řvoucího dítěte sedícího na obrubníku, sopel až u kolen a na hlavě bouli. Tato fotka měla popisek od maminky, že dítě spadlo, a jestli má jít k lékaři, že hrozně řve a ona neví, co má dělat. Najednou se ze všech jejich přátel i nepřátel na FB stali erudovaní lékaři, kteří jí radili, co má dělat, aniž by znali podrobnosti pádu nebo toho, co následovalo.
 
BEZMOC
 
Když si tuto situaci představím, napadá mě jediné slovo BEZMOC.
 
Bezmoc nejen toho vystrašeného dítěte, které spadlo, leklo se a bolí ho to. Potřebuje zoufale mámu, která ho pochová, pofouká bolístku a posoudí závažnost situace. S klidem a chladnou hlavou, aby dítěti poskytla pocit bezpečí.
 
Ale také bezmoc té vyděšené maminky, která má strach o své dítě. Neví, co má dělat, není tam nikdo, kdo by jí poradil. A tak místo toho, aby byla bezpečným přístavem a oporou pro své vyděšené dítě, tam stojí s telefonem v ruce, fotí jeho bouli a ptá se, co má dělat.

Nemůžu Vám zaručit, že se nic nepřihodí, ale právě proto je lepší být připraven a mít čisté svědomí, že jste udělali vše nejlépe, jak jste mohli.

 Nejspíše jste už slyšeli o syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS), a proto Vaše výbava obsahuje i monitor dechu. 
 
 Přemýšleli jste ale někdy, že opravdu může začít alarmovat? A přemýšleli jste, co budete dělat, když by se to stalo?
 
  
 NE? Pak je ten pravý čas to zjistit! 

Jako záchranářka a máma jsem pro Vás vytvořila jednoduchý a přehledný e-book Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS) a resuscitace, díky kterému zjistíte VŠE, CO O SIDS POTŘEBUJETE VĚDĚT.
 
Dám Vám jednoduchý návod, jak postupovat
v případě, že monitor spustí alarm. A také pár praktických rad, jak SIDS předcházet, a vysvětlím Vám, proč jsou mantinely do postýlek, zavinovačky, hnízdečka a další moderní vychytávky pro spánek kojenců nebezpečné.

Bez záchranářského výcviku a desítek hodin tréninku dokážete zasáhnout, než přijede záchranka... 

Buďte připraveni na chvíle, kdy monitor dechu spustí svůj alarm.
 
Buďte připraveni být pro něj v té chvíli oporou
a zodpovědnou osobou, která dokáže zachovat chladnou hlavu, správně posoudit závažnost situace a poskytnou mu první pomoc.